Pardubice - živé moderní město s krásným nádechem historie
Metropole Pardubického kraje, statutární město Pardubice, leží ve východní části Polabí na soutoku řek Labe a Chrudimky. Se zhruba 90 tisíci obyvateli je toto univerzitní město desátým největším městem Česka, a největším městem Pardubického kraje. Výměra území města je 82,7 km². Pardubice jsou členěny na 8 samosprávných městských obvodů. První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, k roku 1340 jsou už připomínány jako město. Největší rozkvět prodělaly za pánů z Pernštejna. Na konci 16. století a v 17. století nastal úpadek. Nový rozvoj města přišel od poloviny 19. století s připojením města na železnici. Vznikla zde řada průmyslových podniků jako lihovar, cukrovar, továrna na mlýnské stroje, Fantova rafinérie minerálních olejů a další. Po druhé světové válce došlo k masivní výstavbě nových čtvrtí především na okraji města a počet obyvatel se rychle zdvojnásobil. Pardubice jsou významným dopravním uzlem a to jak železničním, tak i silničním a díky nově zrekonstruovanému letišti i leteckým. Díky tomu se těší přízni jak obyvatel nebo turistů, ale také velkých obchodních a výrobních firem, které přináší do města dostatek pracovních příležitostí a rozvoj.
Sídlí zde Univerzita Pardubice, velké množství středních škol a gymnázií, dále např. okresní soud a pobočka krajského soudu. Historické centrum je od roku 1964 městskou památkovou rezervací a společně s nádherným zámkem tvoří významnou turistickou atrakci celého města. Už od 16. století jsou proslulé výrobou perníku. Další slávu si Pardubice nesou díky slavným a světově jedinečným koňským dostihům Velká pardubická. Z ostatních sportovních či kulturních akcí nelze opomenout motocyklový závod Zlatá přilba, mezinárodní festival šachu Czech Open či tenisovou Pardubickou juniorku. Od roku 1909 tu sídlí Východočeské divadlo, působí zde profesionální Komorní filharmonie Pardubice. Z novodobých aktivit, které město přibližují cestovatelům z celé republiky, lze připomenout Sportovní park Pardubice, Grand festival smíchu nebo povedené rekonstrukce parků Na špici a Tyršovy sady či Přednádraží a hlavního bulváru třída Míru. Mezi další kulturní a turistické zajímavosti jistě patří kulturní památky-pardubický zámek s opevněním, Pietní území Zámeček, Pardubické krematorium, Winternitzovy automatické mlýny a nebo Dům U Jonáše, Kostel Zvěstování Panny Marie, Kostel svatého Bartoloměje, Zelená brána, Městské divadlo, Průmyslové muzeum či novodobé kontaktní sochy Jana Kašpara a Jana Pernera.
Zajímavosti Pardubic
- Velká pardubická - nejtěžší koňský dostih v Evropě a druhý nejtěžší na světě. Vozy pardubické MHD jsou pojmenovány po vítězných koních Velké pardubické.
- Výletní parník Arnošt slouží také jako součást městské hromadné dopravy na okraje Pardubic.
- Zlatá přilba města Pardubic je nejstarší plochodrážní závod na světě, každoroční závod motocyklů na ploché dráze se koná ve Svítkově.
V Pardubicích jsou dvě památné stromořadí: stromořadí 34 dubů podél Labe a stromořadí 22 dubů letních v Polabinách, Památná skupina jerlínů japonských na Wernerově nábřeží a 8 jednotlivých památných stromů
Pardubice jsou populární filmařskou lokalitou, točili se zde např. filmy Spalovač mrtvol (1968), Dívka na koštěti (1971) nebo Operace Silver A (2007). Také zde byla natočena televizní série Ďáblova lest (2009) a její pokračování Ztracená brána (2012).
Pardubice jsou největší české město, kde domy nemají přiděleno orientační číslo.
Členění Pardubic:
- Pardubice I - Bílé Předměstí (část), Pardubice-Staré Město, Zámek a Zelené Předměstí (část)
- Pardubice II - Polabiny a Cihelna
- Pardubice III - Bílé Předměstí (část), Studánka (část)
- Pardubice IV - Bílé Předměstí (část), Černá za Bory, Drozdice, Mnětice, Nemošice, Pardubičky, Staročernsko, Studánka (část), Žižín
- Pardubice V - Dukla, Višňovka, Jesničánky, Dražkovice, Nové Jesenčany, Zelené Předměstí (část)
- Pardubice VI - Lány na Důlku, Opočínek, Popkovice, Staré Čívice, Svítkov, Zelené Předměstí (část)
- Pardubice VII - Doubravice, Ohrazenice, Rosice, Semtín, Trnová
- Pardubice VIII - Hostovice